VII.
Zatím ještě nevíš, že jsi v pasti. Potichu sklapla. Nic jsi nečekal. Tak proč se teď starat, proč hledat chyby, proč se snažit. Časy se mění. Pryč je doba, kdy jsi mohl být šťastný, kdy jsi nic nemusel.
Zatím ještě nevíš, že jsi v pasti. Chycený jak divoké zvíře. Přišel jsi o svobodu, dávno již rozhodují jiní a jim na tobě vůbec nezáleží. Mají své zájmy, své sliby, své šílené chyby. Oni o tebe nestojí.
Zatím ještě nevíš, že jsi v pasti. Možná začínáš mít tušení. Tenhle svět rozhodně v pořádku není. Minuly časy, kdy jsme se starali jeden o druhého, kdy nás těšilo nebýt jen pro sebe. Ale to jsou už jen staré zatuchlé vzpomínky, už jen stín, vybledlý a matný.
Zatím ještě nevíš, že jsi v pasti, že nezbývá nic jiného než ze dne na den přežívat a doufat, že se z toho všeho nezblázníš.
Zatím...
Zatím ještě nic nevíš...