101.
4. 1. 2013
Místo Tebe hoří mi sto svící,
které prosvětlují můj život,
jako sladké kapky poty z Tvé hrudi,
které chtěl bych tak ochutnat.
Cítím Tvé boky ve svých rukou,
cítím, co říkají.
Říkají to nejvášnivější o mně,
cos stačila pocítit.
Tvé rty dotýkají se sklenky
naplněné pozdravy z Vídně.
Jsem Tvým sluhou,
mohu Ti sloužit?
Cítím tvé rty na svých,
cítím, co říkají.
Říkají to nejvášnivější o mě,
cos stačila pocítit.
Prosím, nohu Ti sloužit?
Tvé přání je mi rozkazem.
Teď zavři oči
a nech mě
milovat Tě k smrti.
Mohu Ti dokázat, co si myslím, co říkám,
co dělám.
Říkám to, co mám na srdci,
hovořím o lásce k Tobě
a jako důkaz nejvyšší
nech mě
milovat Tě k smrti.
Staň se mojí milenkou,
buď mi vším.
Staň se mou láskou,
buď má.
Všude kolem nás
stromy života a poznání
a z dáli nesou se k nám
výkřiky plné vášně.
Dívám se Ti do očí,
do těch modrých studánek,
v nichž chtěl bych se sladce utopit.
Cítím Tvé vlasy
a mazlím se s Tvými prsty.
Teď, při světle ohně,
budeme se milovat
a plameny, tak vysoké,
osvětlují ztichlou noc.
Nehty zarývají se mi do kůže
a Ty, tak hluboce rozechvělá,
zveš mě dál.
Zdá se, že hoříme,
jsme v jednom ohni,
jak spalují nás touhy
nevyslyšené.
Cítím, jak se třeseš,
tak hluboko uvnitř,
slyším Tě slastně vzdychat
mé jméno
a tiskneš mě k sobě.
Udělám cokoliv,
abys byla šťastná,
lásko má.
Bez Tebe
nechce jaro přijít ke mně
a všude kolem
jen zmrzlá tvrdá zem,
večerní mlhy,
které se plíží a plazí
a smáčejí mé srdce opuštěné,
které bez Tebe se v nich utopí.
Bez Tebe
jsem osamělý muž.
S Tebou
připadám si jak
v příjemně sladkém letním čase,
kdy odháníš stíny pochybností z mé tváře
jak polední slunce.
V Tobě
vidím svůj milovaným podzim
i s jeho barvami
oranžových, rudých a zlatých listů.
Jsi moje milenka
uprostřed tmavé noci,
jsi moje láska.
Bez Tebe
všude jen mráz
a zmrzlé cesty do neznáma.
A s Tebou
jsem tak šťastný
a zamilovaný.
Vstávej,
lásko má,
probuď se,
je náš první vánoční svátek.
Všichni zamilovaní přišli nám
popřát.
Ozdoby visí již na stromku,
ale kdo se o ně bude starat?
Barevná světla prosvěcují
sváteční šero dnešního podvečera
a zvonky přivolávají
svou nekonečnou ozvěnou
lásku i k těm,
kteří neměli takové štěstí jako my dva
a i dnes jsou sami.
Ze stropu visí zlatavé jmelí,
pod nímž se líbáme
a dostáváme první dárky.
Náš stůl je prostřen pro dva.
Jen s Tebou je pro mě svátkem
i ten nejobyčejnější den.
Děkuji za Tvůj dar,
za Tvou lásku,
má dívko.
Není žádné tajemství,
že jsme si blízcí,
milujeme se.
Zní to tak sladce
a příjemně.
Pojď se mnou tancovat,
pak s námi už jen
opojení a extáze.
Pojď a tanči se mnou,
lásko má.
Zahříváš mě o studených nocích,
když vedle sebe ležíme
a vychutnáváme si svou blízkost.
Miluji Tě,
jsi má dívka,
miluji Tě,
jsi má.
Zbožňuji naše procházky
tam dole po městě,
když spolu ruku v ruce kráčíme
starými ulicemi
a svět se jen pro nás točí
na své slabé muří noze.
Jsme dva na jeden dnešek.
Miluji Tě,
jsi má dívka.
Miluji Tě,
lásko má.
Nyní jako pták
ulétám ti pryč.
Vím, že brzy se vrátím
a s Tebou opět budu,
ale přesto mám pocit,
že můžeme se vidět naposledy.
Proto od chvíle,
cos zmizela mi z očí,
chybíš mi,
jak mi chybíš,
jak se mi stýská,
má lásko.
Chce se mi s tebou zemřít
v nežném objetí,
utopit se v plamenech
naší vášně,
být s Tebou navždy.
Polož své ruce do mých,
opři si hlavu o má ramena
a nechej mě šeptat Ti
tiše a vášnivě slova,
jimiž vyznám Ti svou lásku.
Od chvíle,
cos zmizela mi z očí,
chybíš mi,
jak mi chybíš,
jak se mi stýská.
I když vím, že brzy se vrátím,
my opět se uvidíme
a polibky plnými vášně
se přivítáme.
Má lásko,
miluji Tě z celého srdce.
Má lásko,
miluji Tě víc než svůj život.
Rád vzpomínám
na večery,
které jsme spolu strávili,
na večery
prozářené světlem pouličních lamp
a stíny prastarých budov.
Bez Tebe
připadám si tak osamělý
jako starý hlídač
střežící ještě starší poklad.
Rád vzpomínám
na večery,
kdy jsme počítali hvězdy,
něžně se dotýkali,
líbali se
a byli spolu tak šťastní.
Přesvatý den,
my opět spolu,
budeme se milovat.
Rty splynou v polibku,
který nekonečný bude se zdát.
Je to náš čas,
když vášeň je cítit ve vzduchu.
Smím Tě poznat
víc než kdokoli jiný přede mnou?
Přijď,
budeme se milovat.
Naše láska připadá mi
jako slunce na obzoru.
S Tebou spaluje mne
hluboko uvntř plamen,
nemožno odolat.
S každým Tvým polibkem,
dotykem, pohlazením,
s každým Tvým pohledem,
slovem, úsměvem
mě spaluje víc a víc.
Jsem šťastný,
jsem zamilovaný
do Tebe.
Každou noc přichází do mých snů,
z nichž nechci se probudit,
a přitom ten nejnádhernější prožívám si
s Tebou.
Teď už vím,
v nebi musí chybět anděl.
Skrz okenní tabule proniká ke mně jaro
se svými sytými vůněmi.
A všude vidím Tebe.
A všude slyším Tvůj hlas.
A všude Ty a já.
A všude já a Ty.
A všude láska.
Oživuješ mou duši
jak vlahý májový deštík.
Cítím tvou vůni,
jemnost Tvé kůže,
stále cítím Tě v náručí.
Znovu bych tak rád ochutnal
Tvé rty,
pocítil žár Tvého těla
a tiskl Tě k sobě.
Znovu bych tak rád slyšel
Tvůj hlas.
Miluji Tě.
Znovu bych ta rád byl
s Tebou
a vím, že dočkám se,
neb již dnes večer
po dlouhém čase
sejdeme se
a já Ti budu moci říct:
"Miluji Tě."