5.11.2010
Šel. Tiše a vytrvale. Šel dál. Kamkoli ho nohy zanesly. Šel a neptal se. Stačilo mu jediné. Jde a není sil, co by ho zastavily. Šel zemí pustou a osamělou. Nikde nebylo tolik potřebné duše k promluvení. Nikde nebylo zastání. Nikde nebylo živo. Všude jen přítomné zmrtvělé ticho a věčné pusto. Šel. Neptal se. Nebylo koho. Šel a tiše s trpělivostí boha čekal na zázrak. Tolik potřebný. Tolik toužený. Tolik proklínaný. Šel. Dál, jen dál. Hlavně se nezastavit. Nesejít z cesty. Byť žádné již nebylo. Šel. Nezajímal se. Nebylo o co. Země zůstávala stále šedá a pustá. Beze známky života. Šel. Poslední jistota. Nezastavit. Zůstat v pohybu. Snad jednou najde. Ale kdoví co. Nezbývalo než jít, nemyslet a čekat. Šel. Přestal čekat zázraky. Nebylo pro ně místa v tom ztichlém prostoru. Byl jen on, poslední bůh. Poslední chodec. Poslední člověk.